Děti z celé republiky. Hranice na Moravě, Varnsdorf, Úvaly, Sušice, Český Těšín… Je to vůbec možné? Je! Už poněkolikáté se můj dům v Měčíně stal na deset dnů zázemím pro kluky a holky, které baví hrát divadlo. Jaké je tajemství toho, že se tak rychle naučí texty, pochopí smysl příběhu a zvládnou pohyb po jevišti?
Z Měčína se k nám přidaly dvě dívky.
To je trochu záhada. Scénáře mám připravené předem, ačkoli nevím, jak děti budou vypadat. Role proto obsadím až třetí den. Kolegyně Lenka se s dětmi věnuje hudbě. Ta je na jevišti velkým obohacením.
Marně se snažím dopočítat, kdy jsem se poprvé rozhodla uspořádat letní dětský divadelní tábor. Jistě je to víc jak deset let, možná patnáct? Sedmnáct? Stárnu… Ale s dětmi na to zapomínám!
Každým rokem promýšlím, co budeme hrát, a nutno říct, že vybírám čím dál těžší kusy. Letos jsme se vrátili v času do roku 1927 a děti skvěle převyprávěly příběh sirotka ze zaoceánské lodi, který nikdy nedokázal vystoupit z lodi…
Pátý šestý den už příběh dostává zřetelné obrysy. V tu chvíli je čas vyrazit na jeviště. Něco jiného je totiž „hrát“ na louce a něco jiného v místnosti. Sedmý osmý den už děti umí texty nazpaměť, orientují se v příběhu, ba dokonce zvládají změny, které občas nastanou. S dětmi totiž jeden nikdy neví.
Devátý den je generálka a ten desátý už se hraje pro rodiče a veřejnost. Mám radost, že máme vždy plný sál a lidé odcházejí ohromeni. Jak to ty děti mohly dokázat?
Je to samozřejmě práce. Nesmím pustit dětem otěže, nesmím je nechat „zlobit“. Všeho s mírou. Nechávám jim poměrně velkou volnost – ráno nemáme budíček a večer večerku, vstávají a usínají podle potřeby, i do Klatov jsme vyrazili – a to prosím bez mobilů :). Musím se usmívat, jak na něco takového děti vůbec nejsou zvyklé a cítí se hrozně zranitelně. Ale o tom, že by výlet bez mobilu nezvládly, jsem vůbec nepochybovala.
Myslím, že jsme to zase dokázali. Představení si totiž na konci užívám pouze jako divák, a proto vím, že bylo báječné. Bravo!
Máte chuť poslat k nám své dítě? Napište, pošlu podrobnosti. Jen nechci, abyste dítě přemlouvali. Takové, které se necítí vystupovat, se tu s námi necítí nejlíp, i když ho vždy přemluvíme, aby vystupovalo, není to ono. Nehledám děti z dramatických kroužků, to je totiž úplně jedno, co mají za sebou. Naopak mám výborné zkušenosti s těmi, které snad nikdy v divadle nebyly. Takové nemají předsudky a kolikrát vyniknou tak, že samy zírají.
Takže zase za rok! Termín už vím: 5.-18. srpna 2024.
Těším se!
